Akov
Ráno jsme se nasnídali .. American breakfast .. No prostě dva tousty vajíčko a slanina. Zabalili jsme věci. Jeden batoh sebou a jeden zůstane v hotelu. A čekáme na odvoz.
Thajci ten čas opravdu nehrotí. 9 nebo 10 to je fuk. Hlavně úsměv :-D
Tak jsem se opravdu nesplet přijeli v 10:02. Klasický auto na korbě sedačky. Pochvíli k nám přistupují dvě slečny - Luca a Heiniken (Nebo to znělo nějak podobně) zdají se být v pohodě -bude s nima sranda. Dorazili jsme do sloní jízdárn. Troška komerce asi jako když u nás našinec zajde do jízdárna na koně. Koupili jsme si trs banánů za 20B a nakrmili jsme je - náš slon Punťo tosloupnul na první pokus. Jízda byla taková houpavá - zvlášť z kopce to byl mazec ;-). V Průběhu cesty nás ještě jednou stáhli o 20B za banány. Potom jsme vyrazili na cestu k džungli. Po dvaceti minutách jsme vystoupili vzali batohy a vyrazili na trek. Zase jsem zdržoval a fotil. Naštěstí jsem měl spojence jindra taky zdržoval. Po asi tak hodině jsme došli k bambusovému přístřešku - bez střechy ;-) kde jsme si dali oběd. Výborná rejže s nějakou zeleninou. Chvilka oddechu a jdem dál k vodopádům. Prý nemají žádné jméno (spíš neví jak se jmenujou). Řeka kolem které jsme šli se asi jmenuje Mae Poi ale asi se na to znova přeptám. Zapoměl jsem říci že máme dva průvodce - mladej co umí anglicky ale moc nezná cestu a starší co není tak dobrej v anglině ale umí místní karenské vesnice. Dorazili jsme k vodopádům. Krásné místo trošku chladnější voda ale ne tak jako zamrzlej bolevák takže pohoda. Vykoupali jsme se a razíme dál po cesté. Za chvíli slyšíme "wait" a dozvídám že tahle cesta vede do Barmy a there are kominiist and do tatatatata (a ukazuje jako samopal). No junior to spletl. Cesta nahoru je dost do kopce. Osvěžení jako by nebylo. Dorazili jsme do karenské vesnice . Janička: já jim nesu tužky a balonky, ale asi jsem raději jsem snad méla koupit mobily;-) . Nakonec se Janička osmělila a udála první psací potřeby. Potom jsme se vrátili k našemu karenskému guesthausu. Dům na kůlech s dekami a moskytierou. Už tu byli lokální obchodnice a prodali nám korálky za 50B. Potom jsme tu čekali na večeři a diskutujem s holanďankama. Jsou opravdu fajn. A už se nese večeře: místní rejže a k tomu vařená zelenina a pak maso s néjakou šťávou. Naprostá libovka nevím jestli proto že jsme tak hladový a nebo je to opravdu tak skvělé. Po večeři je oheň. Vaříme rejži a povídáme s prúvodci karenský jazik je rozdílny ahoj thajsky: savadi ka / krab (ž/m) a karenský: ta blů! Dali nám ochutnat "magic water" budha-Water nějaká rejžovice. Tak jsme jim dali ochutnat slivovici 28% vš 40% ... "o my budha" opakuje starší průvodce (tuhle libovku slyšíme mnohokrát za večer). Jdeme spát. Je tuzima jako na čukotce. Monča zkonstatovala, že je to jak v Chile jen nemá spacák ten svůj teplej. Ale přežili jsme!